Jelikož způsob starání se o mláďata (tučňáčata) se u jednotlivých druhů značně liší, najdete na této stránce stručný přehled detailů rozmnožování jednotlivých druhů tučňáků. Většina údajů pochází z Wikipedie.
Tučňák oslí je nejrychlejší z tučňáků. Možná právě proto je po něm pojmenovaná celá jedna distribuce Linuxu. Hnízdí na jižních arktických ostrovech, Kerguelenech, Malvínech a Grahamských ostrovech. V době kdy nehnízdí se vyskytuje až u Nového Zélandu a Tasmánie. Převážnou část času tráví ve vodě. Samička snáší 2 vejce, na kterých se střídají oba rodiče, po asi 37 dnech se vylíhnou mláďata, které první měsíc drží rodiče v teple.
Největší druh tučňáka, známý z fotografií v kalendářích a na pozadích počítačových desktopů.
Námluvy tučňáků císařských začínají v březnu a v období od května do července, v temné antarktické zimě, snáší samice jediné vejce, které váží přibližně 450 gramů. Hnízda si tučňáci nestavějí, protože nemají z čeho. Aby uchránili vejce před promrznutím, pokládají si je na nohy a překrývají zvláštním záhybem kůže z břicha. Každému předání vejce mezi rodiči předchází složitý rituál, při kterém oba tučňáci stojí proti sobě se zobáky vztyčenými vzhůru a křičí. Asi po dvou týdnech samice svěří vejce samci a vydá se na cestu k moři. Samec zahřívá vejce ještě dalších 40 až 50 dní. Celkem trvá inkubační doba 62 až 67 dní. Všichni starostliví otcové se tisknou těsně k sobě, aby se alespoň trochu zahřáli. Krátce před vylíhnutím mláděte se samice vrací zpět a přináší ve voleti až 5 kg potravy. Když se samec dostane k hnízdišti trvá mu několik hodin než se dostane ke své samičce. Samice začnou vydávat zvuky které rozpozná jenom sameček. O mláďata se starají ještě přibližně 115 dní.
Zajímavost: Během období rozmnožování přijímají samci potravu jen velmi málo nebo vůbec. Od března do července tak musejí vydržet půst trvající 110 až 115 dní.
Tučňák patagonský (ani tučňák císařský) si na rozdíl od ostatních druhů nestaví hnízda. Hnízdí v období antarktického léta (tzn. od našeho listopadu do dubna). Při námluvách lákají samci samici troubením se zdviženu hlavou. Pokud ta má zájem, následuje ho, zatímco samec kývá hlavou ze strany na stranu.
Na výchově mláděte se účastní oba rodiče. Ihned poté, co snese samice vejce, samec si je překutálí na nohy, které jej izolují od chladné země, a překryje jej kožním záhybem, který nemá v místě kontaktu s vejcem peří, aby dodával potřebné teplo. V sezení na vejci se oba rodiče střídají zhruba v pětidenních intervalech. Mládě se líhne po 52 až 55 dnech.
Rodiče se střídají i v krmení mláděte. Mládě do konce dubna přepelichá do druhého prachového peří a přibere na hmotnost kolem 11 kg. V té době dochází k nástupu zimy, snížení množství potravy v moři a odchodu rodičů z hnízdní kolonie.
Mláďata se proto sdružují do tzv. školek, kde jejich těsný kontakt zmenšuje výdej tepla. V tomto období je rodiče krmí jen každý druhý až třetí týden. Mláďata proto zhubnou na přibližně 2/3 původní hmotnosti. V říjnu dochází k opětovnému zvýšení množství potravy a rodiče proto přicházejí podstatně častěji. V průběhu prosince je prachové peří mláďat nahrazeno normálním a mláďata se vydávají samostatně lovit na moře. Vývoj mláďat trvá déle než u tučňáků císařských a tak vychová jen dvě mláďata za tři roky.
Tučnák chocholatý je prozatím málo vědecky prozkoumaný druh. Je rozšířen v oceánech jižně od Nového Zélandu. Hnízdí od dubna do září. Samice snáší jedno namodralé vejce na jehož vysezení se střídá se samcem. Mládě krmí obvyklý počet dní - až devadesát devět:samice se se samcem v krmení střídají. Mimo dobu hnízdění se tučňáci zdržují na širém moři a podnikají daleké cesty.
Tučňáci královští se množí pouze na ostrově Macquarie. Stejně jako ostatní druhy tučňáků je i tento druh vysoce koloniální a hnízdí v obrovských skupinách, které se mohou rozprostírat i na území větším jak jeden kilometr. Období rozmnožování začíná s příchodem září, ale plně rozprouděné je až během října. Samice klade 2 vejce, ale obvykle přežije jen jedno mládě. Samice ihned po nakladení vajec odchází do moře lovit potravu, kdežto samec vejce udržuje v teple, drží je na horní ploše nohou a pod kožními záhyby na břiše. Samec v tomto období nepřijímá potravu, ale žije pouze z tukových zásob svého těla. Po návratu samice si úlohy vymění, samec jde hledat potravu a samice pečuje o vejce. Vejce se inkubují zhruba 35 dní a po několika dnech života začnou mláďata tvořit velké skupinky, v kterých se choulí k sobě, aby získali více tepla. Plně opeřené je mládě ve věku 65 dní.
Tučňák nejmenší (Eudyptula minor) je nejmenší druh tučňáka, který se vyskytuje při pobřeží Nového Zélandu, Austrálie, Tasmánie a několika menších ostrovů v této oblasti. Dospělí jedinci dorůstají do velikosti kolem 30 centimetrů (někdy až 40 cm) a váhy kolem jednoho kilogramu. Tito ptáci vytváří společně, stejně jako ostatní druhy tučňáků, kolonie, v kterých kladou samičky vajíčka, z nichž se rodí mláďata. O potravu se starají oba rodiče a skládá se hlavně z ryb a drobných mořských živočichů.
Tučňák kroužkový (Pygoscelis adeliae) je středně velký zástupce čeledi tučnákovitých. Patří mezi nejběžnější zástupce své čeledi, celkový počet jedinců se odhaduje na více než 5 milionů. Vyskytuje se v mořích okolo Antarktidy. Hnízdí ve velkých koloniích na pobřeží Antarktidy a na ostrovech Jižní Shetlandy a Jižní Orkneje. Samice snáší 2 vejce na kterých sedí oba rodiče. S krmením mláďat se taktéž oba pravidelně střídají.
Tučnák uzdičkový si staví kruhová hnízda z kamení, do kterých klade 2 vejce, které zahřívají střídavě oba rodiče po 5 až 10 dnech. Mláďata s šedým hřbetem a o něco světlejším břichem se líhnou po 35 dnech a v hnízdě zůstávají po dobu 20 - 30 dní, poté se seskupují do tzv. školek. Do vody poprvé vstupují až po té, co se zbaví prachového peří, tedy po 50 až 60 dnech života.
Tučnák Humboldtův se, co se hnízd týká, významně liší od jiných druhů tučňáků. Hnízdí v podzemních doupatech, v dutinách a štěrbinách mezi balvany. Podobné škvírky, jeskyňky a úkryty jsme mohli vídat i v pavilonu tučňáků v pražské ZOO, kde každá jeskyně sloužila pro jednu tučňáčí rodinu. Když jsou příznivé podmínky, tak tučňáci Humboldtovi vyvádí mláďata dvakrát ročně. Samička snáší vajíčka kdykoli od března do prosince, ale nejčastější jsou dvě období: mezi dubnem a květnem a od září do října, pokaždé dvě vajíčka. Mláďata se líhnou přibližně po 40 dnech. Oba rodiče se pravidelně v péči o vajíčka (a později mláďata) střídají.
Tučnák Humboldtův je druh, kterému se nejlépe daří v zoologických zahradách. Pravděpodobně i proto, že všechny hlavní příčiny zkázy jejich vajec v ZOO mizí: větrné smrště a přílivové vlny rozbíjející vajíčka v jeskyních.
Jak každý znalec Linuxu nebo kachny Matyldy ví, alky nejsou tučňáci a tučňáci nejsou alky. I přesto je raději uvádíme v našem seznamu, abychom na tuto skutečnost důrazně upozornili. Jak se liší? Předně: alky žijí na severní polokouli. Už tento samotný fakt by cestovateli vybaveným kompasem a inteligencí měl zajistit spolehlivou možnost, jak oba druhy ptáků od sebe odlišit. Ale jsou tu i další: alky létají. Ano, létají. Ne mnoho (a musí velmi rychle kmitat křídly, jak je mají malá), ale létají. Proto si prosím pamatujte: tučňáka ve vzduchu viděti znamená alku ve skutečnosti spatřiti.
A jak se alky rozmnožují? Většina druhů se rozmnožuje na příkrých útesech, často společně s racky, buřňáky a tereji nebo mezi balvany. Snáší jediné vejce přímo na skalní římsy. Vejce jsou výrazně kuželovitá, což je chrání proti skutálení. O vejce i mládě se stará celý pár, alky poprvé hnízdí až ve 4 (5) letech. Dožívají se až 20 let.